o naší sbírce Emily Dickinson
vlevo najdete 3 knihy poezie vydané Emilyinou rodinou po její smrti. Mnozí v akademické komunitě mají pocit, že tyto knihy byly špatně upraveny a nejsou pravdivé Dickinsonově vizi. Bez ohledu na to se jedná o nejznámější verze pro širokou veřejnost, verze se nejčastěji vyučují ve škole. Některé z jejích populárnějších básní jsme také uvedli jednotlivě. Celkově se naše kolekce Emily Dickinson skládá z více než 400 básní.
Emily Dickinson Životopis
Emily Dickinsonová (1830-1886), Kráska z Amherstu‘, Americký básník, napsal stovky básní, včetně „Protože jsem Nemohl Zastavit Smrt“, „Srdeční, budeme na něj zapomenout!“, „Jsem nikdo! Kdo jste?“a“ divoké noci! Divoké Noci!“;
Divoké Noci! Divoké Noci!
byl jsem s tebou,
divoké noci by měly být
náš luxus!
marné větry
do srdce v Portu, —
hotovo s kompasem,
hotovo s grafem!
veslování v Edenu!
Ah! moře!
Mohl bych ale kotvit
do noci v tobě!
mezi řadami dalších tak uznávaných básníků, jako je Walt Whitman, je Emily Dickinsonová považována za jednoho z nejoriginálnějších amerických básníků 19. století. Ona je známá pro její nekonvenční zlomený rýmovací metr a použití pomlček a náhodné kapitalizace, stejně jako její kreativní použití metafory a celkově inovativní styl. Byla velmi citlivá žena, která zpochybnila puritánské pozadí její Kalvinistické rodině a oduševněle prozkoumat své vlastní spirituality, často dojemné, hluboce osobní poezie. Ona obdivoval díla Johna Keatse a Elizabeth Barrett Browning, ale vyhnout květnatý a romantický styl své doby, vytváří básně, čisté a stručné snímky, občas vtipný a cynický, často odvážně frank a osvětlující vhled měla do lidského stavu. V době charakterizovat jako semi-neplatné, poustevník, se zlomeným srdcem introvert, nebo neurotické agorafobik, její poezie je někdy napjatý a někdy radostná a slavnostní. Její sofistikovanost a hluboký intelekt byl chválen laiky i učenci a ovlivnil mnoho dalších autorů a básníků do 21. století. Tam bylo hodně spekulování a diskuse nad detaily Dickinson život, včetně své sexuální orientace, romantické přílohy, později ji samotářský let, a střih a publikaci různých objemů její básně. Tato biografie slouží pouze jako přehled jejího života a poezie a nechává hloubkovou analýzu mnoha učencům, kteří věnovali roky studiu Emily Dickinsonové, ženy a jejích děl.
Emily Dickinsonová se narodila v jedné z nejvýznamnějších rodin Amherstu v Massachusetts 10. prosince 1830. Byla to druhá ze tří dětí narozených Emily Norcross (1804-1882) a Edward Dickinson (1803-1874), Yale absolvent, úspěšný právník, Pokladník pro Amherst College a Kongresman Spojených Států. Její dědeček Samuel Fowler Dickinson (1775-1838) byl absolventem Dartmouthu, uznávaným právníkem a jedním ze zakladatelů Amherst College. On také postavil jeden z prvních cihlové domy v Nové Anglii, městě na Hlavní Ulici, která je nyní Národní kulturní Památka ‚The Homestead‘ a jedna z dnes dochovaných Dickinson domy v Emily Dickinson Historic District.
Emily měl staršího bratra jménem William Austin Dickinson (1829-1895) (známý jako Austin) kdo by si ji vzal nejdůvěrnějším přítelem Susan Gilbert v roce 1856. Její mladší sestra se jmenovala Lavinia ‚Vinnie‘ Norcross Dickinson (1833-1899). Dickinsonovi byli silnými zastánci vzdělávání a Emily také těžila z raného vzdělávání v klasické literatuře, studium spisů Virgila a latiny, matematika, dějiny, a Botanika. Až do deseti let žila se svým dědečkem Samuelem a jeho rodinou na hlavní ulici. V roce 1840 se přestěhovali do North Pleasant Street s výhledem na hřbitov na West Street, kde se konaly každodenní pohřby. Ve stejném roce vstoupila Emily na Amherstovu akademii pod vedením vědce a teologa Edwarda Hitchcocka.
Dickinson ukázala být oslňující student a v roce 1847, když byl už poněkud ‚typ‘, ve věku sedmnáct Emily odešla pro South Hadley, Massachusetts, aby se zúčastnili Mount Holyoke Ženské Semináře. Zůstala tam méně než rok a některé z teorií, proč odešla, jsou stesk po domově a špatné zdraví. Další důvod, proč někteří spekulují, že když odmítl podepsat přísahu veřejně vyznává svou víru v Krista, její následné trestání od Mary Lyon se ukázal být příliš mnoho ponížení. Doma v patriarchální domácnosti ctižádostivých politiků, Emily začala psát své první básně. Ona byla uprostřed univerzitní město společnosti a shonu, i když začala trávit více času o samotě, čtení a udržování živé korespondence s přáteli a příbuznými.
V roce 1855 Emily a její sestry, strávil nějaký čas ve městech Washington, d. c. a Philadelphia, Pennsylvania, stejný rok jí otec koupil na Hlavní Ulici domů, kde se narodila. Postavil přístavek k usedlosti, plný zahrad a zimní zahrady. Poté pořádal každoroční recepci pro zahájení Amherst College, ke kterému se Emily objevila jako milostivá hostitelka. V roce 1856 Emilyin bratr, nyní sám úspěšný absolvent Harvardu a právník Amherst, se oženil se svou nejlepší kamarádkou Susan Gilbertovou. Přestěhovali se do svého domu poblíž „evergreenů“, svatební dar od jeho otce. Často se bavil, jako hosté jako Ralph Waldo Emerson a Samuel Bowles III (1826-1878), novinář a redaktor Springfield Republican, kdo by zveřejnit pár Emily básně a stal velký přítel k ní a možné předmět zalíbení v některé její básně. V roce 1862 Dickinson odpověděl na výzvu k podání poezie v Atlantickém měsíčníku. Navázala korespondenci s jejím redaktorem Thomasem Wentworthem Higginsonem. Pokusil se opravit její práci, ale odmítla to změnit, i když se brzy stali přáteli a spekuluje se, že Emily k němu měla také romantické city.
temné časy brzy padly na Emily. V roce 1864 a 1865 šla s ní zůstat Norcross bratranci v Bostonu vidět oční lékař načež jí bylo zakázáno číst nebo psát. Bylo by to naposledy, co se odvážila z Amherstu. Počátkem roku 1870 Emilyina churavějící matka byla omezena na posteli a Emily a její sestra se o ni starali. Po dobu její otec Edward náhle zemřel v roce 1874 přestala chodit na veřejnost, i když stále držel její sociální kontakty prostřednictvím korespondence, psaní na stole v její strohé ložnice, a zdálo se, že si užil své samoty. Ona pravidelně udržované usedlosti zahrady a miloval péct, a sousedství děti někdy navštívil ji s jejich hlučný hry. V roce 1878 zemřel její přítel Samuel Bowles a další z jejích vážených přátel Charles Wadsworth zemřel v roce 1882, ve stejném roce její matka podlehla její dlouhé nemoci. O rok později zemřel její bratr Austinův syn Gilbert. Sama Dickinsonová byla nějakou dobu postižena vlastní nemocí postihující ledviny, Brightovou chorobou, jejíž příznaky zahrnují chronickou bolest a edém, což mohlo přispět k jejímu odloučení od vnějšího světa.
„Called Back“: Emily Dickinsonová zemřela 15. května 1886 ve věku padesáti šesti let. Nyní spočívá na západním hřbitově Amherst, Hampshire County, Massachusetts. Nechtěl si církevní službu, shromáždění se konalo v usedlosti. Byla pohřbena v jednom z bílých šatů, které si vzala na sebe v pozdějších letech, fialky připnuté k límci Lavinií.
i když mnoho přátel, včetně Helen Hunt Jacksona povzbudil Dickinson, aby ji publikovat poezii, jen hrstka z nich se objevila veřejně v průběhu svého života. Po její smrti její sestra Lavinia jich našel stovky svázané do chomáče‘ sešité dohromady Emily je vlastní rukou. Některé byly psány tužkou, jen několik titulovaných, mnoho nedokončených. Lavinia zajistila pomoc Higginson a Mabel Loomis Todd je upravit a zhruba uspořádat je chronologicky do sbírky: Básně, Série 1, v roce 1890, Básně, Série 2 v roce 1891, a Básně, Série 3 v roce 1896. Úpravy byly agresivní, aby standardizovaly interpunkci a kapitalizaci a některé básně byly přeformulovány, ale celkově to byla práce lásky. Od předmluvy Thomase Wentwortha Higginsona k básním, série 1;
–záblesky zcela originální a hluboký vhled do povahy a života, slova a fráze, vykazující mimořádnou živost popisné a imaginativní síly, přesto se často nachází v zdánlivě výstřední nebo dokonce robustní rám….hlavní kvalitou těchto básní je mimořádný přehled a vhled.
v roce 1914 Emilyina neteř Martha Dickinson Bianchi vydala další z mnoha sbírek, které mají následovat. I s několika prvními svazky její práce přitahovala velkou pozornost, i když ne bez kritiků. V roce 1892, Thomas Bailey Aldrich zveřejnil ostrou kritiku v Atlantic Monthly, Že byl hluboce zabarvený do mystiky Blakea, a silně ovlivněna manýrismu Emerson….ale nesoudržnost a beztvarost jejích versicles jsou fatální. V roce 1955, Thomas H. Johnson vydal první ucelenou sbírku svých básní ve třech svazcích pod názvem Básně Emily Dickinson, Včetně Variantních Čtení Kriticky ve Srovnání Se všemi Známými Rukopisy. Johnsonovy dopisy Emily Dickinsonové se objevily v roce 1958.
Toto je můj dopis světu
Toto je můj dopis světu,
který mi nikdy nenapsal, —
jednoduché zprávy, které příroda řekla,
s něžnou majestátností.
Její poselství je odhodlána
Na ruce nevidím;
Pro lásku k ní, milý krajané,
Soudce něžně mě!