přehrát média
Přehrávání médií
Okupace Hamilton HallEdit
první protest došlo osm dní před atentátem na Martina Luthera Kinga, Jr. V reakci na Columbia Administrativy pokusy potlačit anti-IDA studentských protestů na jeho akademické půdě, a Columbia plány pro Morningside Park, tělocvična, Columbia SDS aktivistů a studentských aktivistů, který vedl Columbia Student Afro Společnosti (SAS) se konalo druhé, konfrontační demonstrace, na 23. dubna 1968. Po protestují Columbia a Barnard studentů bylo zabráněno protestující uvnitř Nízká Knihovna Columbia bezpečnostní stráže, většina studentských demonstrantů pochodoval dolů na Columbia gymnázium staveniště v Morningside Park, pokus zastavit výstavbu gymnázium a začal bojovat s New York City Policejní důstojníci, kteří hlídali staveniště. NYPD zatkla jednoho demonstranta na místě tělocvičny. SAS a SDS studenti pak odešel do posilovny stránky v Morningside Parku, a vrátil se do Columbia kampusu, kde převzal Hamilton Hall, budova, bydlení obou třídách a kancelářích Columbia College Správy.
aktivistické separaceedit
důležitým aspektem protestů Columbia University v roce 1968 byl způsob, jakým byli aktivisté odděleni rasovými liniemi. Ráno po počátečním převzetí Hamilton Hall, 60 Afro-Amerických studentů podílejících se na protest požádal převážně bílé SDS studenti opustit. Rozhodnutí SAS oddělit se od SDS bylo pro členy druhé skupiny naprostým překvapením. SAS chtěla autonomii v tom, co v té chvíli v protestu dělali, protože jejich cíle a metody se od SDS výrazně lišily. Zatímco SAS i SDS sdílely cíl zabránit výstavbě nového gymnázia, obě skupiny měly různé agendy. Zastřešující cíl SDS se rozšířil nad rámec jediného problému zastavení výstavby tělocvičny. SDS chtěl mobilizovat populaci studentů z Columbia postavit Univerzitní podporu války, zatímco SAS byl především zájem zastavení Univerzity zásah z Harlemu, a to prostřednictvím výstavby tělocvičny. Byl to velký význam pro SAS, že to tam bylo žádné ničení soubory a osobní majetek v učitelském sboru a správních úřadů v Hamilton Hall, které by posílily negativní stereotypy černá demonstranti ničí majetek, pak populární v médiích. Mít výhradní obsazení Hamilton Hall tak umožnilo SAS vyhnout se jakémukoli potenciálnímu konfliktu se SDS ohledně zničení univerzitního majetku, stejně jako s dalšími otázkami. Členové SAS tak požádali, aby bílí radikálové zahájili svůj vlastní, samostatný protest, aby se černí studenti mohli soustředit na to, aby zabránili univerzitě v budování tělocvičny. Afro-Amerických studentů řekl, že americko-Evropských studentů nemohl pochopit protest gymnázium tak hluboko, jak jeho architektonické plány byly vyvinuty v segregaci módy. Afroameričtí studenti navíc věděli, že policie nebude tak násilná proti skupině černých studentů, aby zabránila nepokojům kvůli skutečnosti, že Martin Luther King Jr. byl zabit tři týdny před.
to, Co začalo jako sjednocené úsilí by brzy stal napětí-naplněné pat mezi studenty černá a bílá studenty jako SAS začali scházet odděleně od ostatních demonstrantů a odloučit bílé, přičemž každá skupina zaujímá samostatné straně budovy. Mezi SDS a SAS byla minimální komunikace, která vedla ke snížení solidarity mezi oběma silami. Brzy by byla uzavřena dohoda mezi SDS a SAS o oddělení bílých a černých demonstrantů. Brzy poté, bílí opustili Hamilton Hall a přestěhovali se do Low Library,který sídlil v Kanceláři prezidenta. V průběhu několika příštích dnů, University kancelář Prezidenta v Nízkých Knihovny (ale ne zbytek budovy, která sídlí škola rozvaděč v suterénu, a kanceláře jinde, ale žádné skutečné knihovny) a další tři budovy, včetně Školy Architektury, který obsahoval učebny byly také obsazené protestujícími studenty. Toto oddělení SDS a SAS, přičemž každý používal jinou taktiku k dosažení svých cílů, bylo v souladu se studentským hnutím po celé zemi. Pouze část okupantů byla skutečnými členy univerzitní komunity. Mnoho mimo účastníci se hrnuli do této nejnovější bod revoluce k účasti, včetně studentů z jiných vysokých škol a lidí na ulici.
V oddělující se od bílé demonstrantů brzy v demonstraci, černá demonstrantů nuceni Columbia k řešení problému rasy. Padající tak brzy po atentátu na Martina Luthera Kinga Jr., který způsobil nepokoje v černé čtvrtí v okolí univerzity, správci šlapal lehce v jednání s demonstranty z SAS. Správa univerzity se zdála bezmocná proti skupině afroamerických studentů, kteří ovládali nejdůležitější budovu vysoké školy a měli podporu od černošských aktivistů mimo areál. Jakékoli použití síly, obávali se úředníci, by mohlo vyvolat nepokoje v sousední harlemské komunitě. Uvědomil si to, ty zalezlý v Hamilton Hall doporučuje sousední Afro-Američany, aby přišli do školy a „naverboval slavné černé ozbrojenci mluvit na jejich shromáždění.“Aliance student-community, která vznikla mezi studenty obyvatel SAS a Harlem, vedla k rozsáhlému růstu bílé podpory této věci.
v médiích byla zveřejněna fotografie Davida Shapira, který nosí sluneční brýle a kouří doutník v Kanceláři prezidenta Kolumbie Graysona L. Kirka. Mark Rudd oznámil, že úřadující děkan Henry s. Coleman bude držen jako rukojmí, dokud nebudou splněny požadavky skupiny. Ačkoli on nebyl v jeho kanceláři, kdy převzetí bylo zahájeno, Coleman dělal jeho cestu do budovy minulost demonstrantů, šel do své kanceláře a řekl, že „nemám žádnou kontrolu nad požadavky děláš, ale nemám v úmyslu splňují všechny poptávky za situaci, jako je tato.“Spolu se správci kolejí Williamem Kahnem a Danem Carlinským byl Coleman zadržen jako rukojmí ve své kanceláři, protože byl umístěn nábytek, aby mu zabránil v odchodu. Byl za předpokladu, s jídlem, zatímco se koná a byl schopen nechat 24 hodin později, s The New York Times popisuje jeho odchod z obležení jako „nevykazuje žádné známky, že byl nestálý zkušenosti“
Populární responsesEdit
Podle „Krize na Columbia: Zpráva vyšetřovací Komise jmenován, aby Prošetřila Poruchy na Columbia University v dubnu a Květnu 1968“:
„Jeho poslední dny povstání těšil jak široká a hluboká podporu mezi studenty a junior fakulty…Stížnosti rebelů pocítil stejně stále větší počet, pravděpodobně většina studentů…Podpora demonstrantů spočívala na široké nespokojenosti a všeobecných sympatiích k jejich postoji.“
Nicméně, toto tvrzení je problematické, protože oba WKCR a Divák provádí průzkumy veřejného mínění (pochvalná zmínka potřebovala), během skutečné události a okamžitě potom, a zjistil, že zatímco mnoho studentů sympatizoval s mnoha z cílů, demonstrace, většina byla proti způsobu, ve kterém byly věci provedeny. Za tímto účelem skupina 300 absolventi si říkají „Většinovou Koalici“ (určeny k vylíčit studenti se podílejí na okupaci nedošlo zástupce většiny liberální Columbia a Barnard studenti) organizované po několika dnech budově povolání, v reakci na to, co vnímají jako nečinnost správy. Tato skupina byla tvořena studentskými sportovci, členové bratrství a členové obecné vysokoškolské populace, vedeni Richardem Waselewským a Richardem Forzanim. Tito studenti nebyli nutně proti spektru cílů stanovených demonstranty, ale byli neústupní ve svém odporu proti jednostrannému obsazení univerzitních budov. Vytvořili lidskou blokádu kolem primární budovy, nízké knihovny. Jejich stanoveným posláním bylo umožnit každému, kdo si přál odejít nízko, aby tak učinil, bez následků. Zároveň však zamezili vstupu kohokoliv nebo jakékoliv dodávky do budovy. Po třech po sobě jdoucích dnech blokády se skupina demonstrantů pokusila odpoledne 29. Dubna násilně proniknout do linie, ale byla odrazena rychlou a násilnou konfrontací. Kromě obav, že obyvatelé Harlemu budou nepokoje nebo napadat kampus Columbie, Kolumbijská administrativa se také obávala studentského násilí. Takže v 5:00 HODIN večer Koalice byl přesvědčen opustit své blokády na žádost fakultního výboru, který doporučil koaliční představitelé, že by situace byla vyřešena tím, že druhý den ráno.
Potlačení protestersEdit
protesty přišel k závěru, v časných ranních hodinách 30. dubna 1968, kdy POLICIE násilně zrušil demonstrace, slzný plyn, a vyrazil oba Hamilton Hall a Nízká Knihovna. Hamilton Hall byl zbaven pokojně jako Afričan-Američtí právníci byli venku připraveni zastupovat SAS členů u soudu a taktickou jednotkou Afro-Amerických policistů u POLICIE vedená Detektivem Sanford Garelick (stejný vyšetřovatel z vraždy Malcolma X) zmizely Afro-Amerických studentů z Hamilton Hall. Budovy obsazené bílými však byly násilně vyčištěny, protože bylo zraněno přibližně 132 studentů, 4 členové fakulty a 12 policistů, zatímco více než 700 demonstrantů bylo zatčeno. Násilí pokračovalo do následujícího dne se studenty vyzbrojenými holemi bojujícími s důstojníky. Frank Gucciardi, 34letý policista, byl trvale postižen, když na něj student skočil z okna druhého patra a zlomil si záda.
Druhé kolo protestsEdit
Více protestují Columbia a Barnard studenti byli zatčeni a/nebo zranění tím, že policie v New Yorku během druhé kolo protestů Může 17-22, v roce 1968, kdy společenství obyvatel obsadil Columbia University vlastněné částečně prázdný bytový dům na 618 West 114 Ulic na protest Columbia je rozšíření politiky, a později, když se studenti znovu obsadil Hamilton Sál na protest Columbia pozastavení „IDA Šest.“Než v noci 22. května 1968 skončila, policie zatkla dalších 177 studentů a zbila 51 studentů.