v naší sérii průvodce klasikou odborníci vysvětlují klíčová literární díla.
Srdce temnoty Josepha Conrada-nebo Srdce temnoty, jak bylo známo svým prvním čtenářům-bylo poprvé publikováno jako seriál v roce 1899 v populárním měsíčníku Blackwood ‚ s Magazine. Jen málo z předplatitelů tohoto časopisu mohlo předvídat slávu, kterou Conradův příběh nakonec získá, nebo divoké debaty, které později vyvolá.
již v roce 1922 americký básník T. S. Eliot si myslel, že kniha byla Zeitgeist-y dost, aby epigraf na jeho epochy-definování báseň pustina – i když další Americký básník Ezra Pound, mluvil ho používat.
stejná myšlenka napadla Francise Forda Coppolu o více než 50 let později, když použil Conradův příběh jako rámec pro svůj fantasmagorický film o válce ve Vietnamu Apokalypsa nyní. Ozvěny Srdce temnoty se mohou objevit téměř kdekoli: refrén k písni Gang Of Four, název epizody Simpsonovi, scéna v remaku King Konga Petera Jacksona z roku 2005.
Vezměme si poslední Srdce temnoty narážka, z Mohsina Hamida 2017 Man Booker-užšího výběru románu, Exit West. V románu je otevření stránky, člověk s „tmavou kůží a tmavé, vlnité srsti“ se objeví v Sydney ložnice, tam přepravovat jeden z tajemných portálů, které se objevily po celém světě, připojení stabilní, prosperující zemí s místy, které lidé potřebují k útěku.
„dveře“, jak se tyto červí díry nazývají, jsou „obdélník úplné tmy-Srdce temnoty“. Jedná se o složitější druh Conrad reference. Zde je „srdce temnoty“ zkratkou pro evropské stereotypy Afriky,které Conradův román přispěl k posílení.
hamidova linie hraje na rasistické obavy z imigrace: myšlenka, že určitá místa a národy jsou primitivní, exotické, nebezpečné. Pro současné čtenáře a spisovatele, tyto otázky se staly nevyhnutelnou součástí Conradova odkazu, také.
řeky
Srdce Temnoty je příběh anglického námořníka, Charles Marlow, který je najat Belgické společnosti s kapitánem říční parník v nedávno zřízené Svobodného Státu Kongo. Téměř jakmile dorazí do Konga, Marlow začne slyšet zvěsti o dalším zaměstnanci společnosti, Kurtz, který je umístěn hluboko ve vnitrozemí země, stovky mil po řece Kongo.
Joseph Conrad. Úvěra: Wikimedia
i když Conrad nikdy nepotkal nikoho takového, jako Kurtz v Kongo, struktura Marlow je příběh je založen pozorně na jeho zkušenosti jako kamarád a dočasně, kapitán Roi des Belges, Congo river parník, v roce 1890. Do této doby, Conrad, narozený jako Józef Teodor Konrad Korzeniowski v ruština-vládl části Polska v roce 1857, byl námořník asi 15 let, kde dosáhl hodnosti mistra v Britské obchodní služby. (Zbytky jediné plachetnice, které kdy velel, Otago, skončily v Hobartu, zrezivělé, napůl ponořené skořápce na břehu Derwentu.)
druhá polovina románu nebo novely, jak to je často označen, souvisí Marlow je cesta proti proudu a jeho setkání s Kurtzem. Jeho zdraví zničeno roky v džungli, Kurtz umírá na cestě zpět na pobřeží, i když ne dříve, než měl Marlow šanci zahlédnout „neplodnou temnotu svého srdce“. Příběh coda to Marlow Kongo se odehrává v Evropě: na otázku Kurtzova „zamýšleného“ o jeho posledních okamžicích se Marlow rozhodne vyprávět uklidňující lež, spíše než odhalit pravdu o svém sestupu do šílenství.
nemocný horečkou a rozčarovaný se svými kolegy a nadřízenými, přerušil smlouvu po pouhých šesti měsících a vrátil se do Londýna počátkem roku 1891. Tři roky a dvě lodě později, Conrad odešel od moře a vydal se na kariéru jako spisovatel, publikování román, který pracoval od doby, kdy navštívil Kongo, Almayer ‚ s Folly, v roce 1895. Následoval druhý román, vyvrhel ostrovů, spolu s několika příběhy. Conradova druhá kariéra hučela, když se v roce 1898 konečně pustil do přeměny své zkušenosti z Konga na fikci.
zbytky Otago, lodi, které velel Conrad, v Hobartu. Kredit: John Attridge
Tmy doma i v zahraničí
Srdce Temnoty otevírá na lodi, ale ani jeden z obchodních lodí, které funkce v Conrad moře příběhů. Spíše, je to soukromá jachta, Nellie, kotvící v Gravesendu, o 20 mil východně od londýnské City. Pět mužských přátel shromážděných na palubě bylo kdysi námořníky, ale všichni kromě Marlowa od té doby změnili kariéru, jak to udělal sám Conrad.
stejně jako plachta, která byla rychle vytlačována parní silou, je nám Marlow představen jako anachronismus, stále oddaný profesi, kterou jeho společníci zanechali. Když, uprostřed shromáždění „šero“, začne vzpomínat na svůj stint jako „sladkovodní námořník“, jeho společníci vědí, že jsou v jednom z jeho „neprůkazných zážitků“.
Nastavení otevření Srdce Temnoty na Temži také možnost Conrad nastínit jednu z románu centrální domýšlivosti: nedostatek absolutní, zásadní rozdíl mezi tzv. civilizované společnosti a tzv. primitivní ty. „Tohle taky“, říká Marlow, „byl jedním z temných míst země“, představy, dojmy z starověký Římský voják, přijíždí v čem byl pak odlehlém koutě říše.
v Průběhu druhé poloviny 19. století, nepodložených teorií o rasové nadřazenosti byly použity k legitimním budování říše, odůvodňující Evropské vládnout nativní populací v místech, kde neměli žádné jiné zjevné právo. Marlow je však příliš cynický na to, aby přijal tuto pohodlnou fikci. „Dobytí země“ podle něj nebylo zjevným osudem evropských národů; spíše, jednoduše to znamenalo „odnést to těm, kteří mají jinou pleť nebo mírně plošší nosy než my.“
Belgická říční stanice v Kongu. Kredit: Wikimedia
představa, že Afričané a Evropané mají více společného, než ten mohl přiznat, že se opakuje později, když Marlow popisuje pozorování kmenové obřady na břehu řeky. Jsou konfrontováni s místní vesničané „ražení“ a „houpající se“ jejich „oči v sloup“, je otřesena tím, že pocit „vzdálené příbuzenství s tímto divoký a vášnivý rozruch“.
zatímco většina současných čtenářů bude povzbuzena marlowovou skepsí ohledně projektu empire, tento obraz domorodých obyvatel Konga je problematičtější. „Jít nahoru po té řece“, říká Marlow, „bylo to jako cestovat zpět do nejranějších počátků světa“, a podle toho vidí taneční postavy jako zbytky „prehistorického člověka“.
Heart Of Darkness naznačuje, že Evropané nejsou v podstatě vyspělejší nebo osvícenější než lidé, jejichž území napadají. V tomto rozsahu propichuje jeden z mýtů imperialistické teorie Ras. Ale jak tvrdí kritik Patrick Brantlinger, vykresluje také Konžské vesničany jako primitivnost zosobněnou, obyvatele země, na kterou čas zapomněl.
Kurtz je ukázán jako konečný důkaz tohoto „příbuzenství“ mezi osvícenými Evropany a „divochy“, které mají civilizovat. Kurtz kdysi napsal idealistickou „zprávu“ pro organizaci s názvem Mezinárodní společnost pro potlačení divokých zvyků. Když Marlow najde tento rukopis mezi Kurtzovými papíry, nicméně, nese spěšně načmáraný Dodatek: „vyhladit všechny surovce!“Kurtz, že Marlow konečně setkání na konci románu bylo spotřebováno stejné „zapomněl a brutální instinkty“ byl jednou určen k potlačení.
Dobrodružství na kyselinu
Evropská „zdomácněl“ na okraji říše byla skladem trope, který Conrad sám již zabýval jinde v jeho psaní, ale Srdce Temnoty trvá to sice klišé, imperiální dobrodružství, sci-fi a odešle ji na tripu. Manické, vychrtlý Kurtz, že Marlow najde na Vnitřní Stanici je přímo ze stránek pozdně Viktoriánské neo-Gotický, více Bram Stoker nebo Sheridan Le Fanu, než Henry Rider Haggard. „Divočina“ posedla Kurtze, „milovala ho, objala ho, dostala se do žil“ – není divu, že se Marlow cítí „strašidelně všude“, jen o tom přemýšlí.
Heart Of Darkness byl poprvé serializován v Blackwoodově časopise. Autor: Wikimedia
Kurtzova slavná poslední slova jsou “ hrůza! Hrůza!““Horor“ je také pocit, že Kurtz a jeho monstrózní džungle s ozdobným zobrazením lidských hlav mají ve čtenáři evokovat. Spolu s různými dalšími generickými vztahy — imperiální romance, psychologický román, impresionistická tour de force – Heart Of Darkness je hororový příběh.
Conradův Kurtz také vysílá obavy z přelomu století o masmédiích a masové politice. Jednou z kurtzových definujících vlastností v románu je „výmluvnost“: Marlow na něj opakovaně odkazuje jako na “ hlas!“a jeho zprávu o Divoké Zvyky je napsáno v rétorické, pompézní styl, krátký na praktické detaily, ale dlouho na zvučný abstrakce. Marlow nikdy neobjeví Kurtzovu skutečnou „profesi“, ale má dojem, že byl nějak spojen s tiskem – buď „novinářem, který mohl malovat“, nebo „malířem, který psal pro noviny“.
To se zdá být potvrzena, když Belgický novinář objeví v Antverpách po Kurtz smrti, odkazovat se na něj jako jeho „drahý kolego“ a čichání kolem na cokoliv lze použít jako kopii. Marlow ho vyhodí bombastickou zprávou, kterou novinář přijímá dostatečně šťastně. Pro Conrada, implicitně, Kurtzova prolhaná výmluvnost je právě ta věc, kterou bezohledné Lidové noviny rádi tisknou.
Pokud Kurtz „kolega“ má být věřil, navíc, jeho zvláštní dary může mít také našel odbytiště v populistické politice: „On by byl skvělý vůdce extrémní strany.“Kdyby se vrátil do Evropy, stejná fakulta, která umožnila Kurtzovi vnutit svou šílenou vůli kmenům horního Konga, by mohla najít širší publikum.
politicky měl Conrad tendenci být napravo a tento obraz Kurtze jako extremistického demagoga vyjadřuje obvyklý pesimismus o masové demokracii-v roce 1899, stále relativně nedávný jev. Nicméně, ve světle totalitních režimů, které se objevily v Itálii, Německu a Rusku po roce 1918, Kurtz je kombinace neodolatelné charisma s megalomanskou brutalita se zdá, předvídavý.
tyto obavy z politického populismu rezonují mimo jiné i s nedávnými demokratickými procesy v USA a Velké Británii. Pouze Conradův důraz na „výmluvnost“ se nyní zdá kuriózní: jak ukázaly americké prezidentské volby v roce 2016, absence rétorického vkusu není v aréně současné populistické debaty žádným handicapem.
Rasy a říše
Srdce Temnoty obsahuje hořkou kritiku imperialismu v Kongu, která Conrad odsuzuje jako „chamtivý a nelítostný bláznovství“. Odpor proti systematickému zneužívání a vykořisťování Konga původních obyvatel ne opravdu probíhá až do prvního desetiletí 20. století, tak, že anti-imperialistické téma byl dopředu jeho času, když jen o pár let. Ani Conrad nemá trpělivost se samolibým Evropským přesvědčením o rasové nadřazenosti.
Srdce temnoty vidí hrůzu v deštných pralesích Konga. Úvěra: .com
nicméně román obsahuje také reprezentace Afričanů, které by byly právem popsány jako rasistické, kdyby byly napsány dnes. Zejména Conrad projevuje malý zájem o zkušenosti marlowových“ kanibalských “ lodníků, kteří se setkávají jako exotické karikatury. Právě tyto obrazy vedly nigerijského romanopisce Chinua Achebe k odsouzení Conrada jako „krvavého rasisty“ ve vlivné eseji z roku 1977.
Jedna reakce na tuto kritiku, je tvrdit, jako Paul Armstrong se, že nedostatek více zaoblené Konžské postav je bod. Tím, že se drží marlowovy omezené perspektivy, Heart Of Darkness poskytuje autentické zobrazení toho, jak lidé vidí jiné kultury. Ale to nutně neznamená, že samotné obrázky jsou méně urážlivé.
pokud se Achebe nepodařilo zasáhnout srdce temnoty z kánonu, zajistil, aby akademici píšící o románu již nemohli ignorovat otázku rasy. Pro Urmila Seshagiri, Heart Of Darkness ukazuje, že rasa není stabilní, vědecká Kategorie, o které si mnozí Viktoriáni mysleli,že je. Tento druh argumentu posouvá debatu jiným směrem, od autorova domnělého „rasismu“, a na složité zobrazení samotné rasy románu.
Možná proto, že sám byl mimozemšťan v Británii, jejíž první kariéru, vzal ho do nejvzdálenějších koutů světa, Conrad, romány a příběhy se často zdají být více v souladu s naší globalizovaném světě, než někteří z jeho současníků. Emigrant v 16 letech Conrad zažil do značné míry druh dislokace, která se stala stále typičtějším moderním stavem. Je zcela vhodné, více než jedním způsobem, aby Hamid zmínil Conrada v románu o globální mobilitě.
paradoxem Srdce temnoty je, že se zdá být najednou tak nepravděpodobné a tak nezbytné. Není možné se divit, když o tom přemýšlíte, že Polský bývalý námořník, psaný ve svém třetím jazyce, byl někdy schopen napsat takový příběh, na takové téma. A přesto, jiným způsobem, Conradův život se zdá být rozhodnější než většina ostatních, v přímějším kontaktu s velkými silami historie. Z tohoto pohledu se zdá, že Srdce temnoty je nezbytným, dokonce nevyhnutelným produktem temných historických energií, které nadále formují náš současný svět.
John Attridge, docent v angličtině, UNSW
tento článek byl původně publikován na The Conversation. Přečtěte si původní článek.