Pokud jste navštívili Cap d ‚ Antibes loni v létě a našel sám sebe putování po vodě v noci, je velká šance, že jste se setkali 39-letý Anthony Gonzalez začátku jeho den, díval se na měsíc se odráží od moře. Zatímco strávil léto ve svém rodném městě, skladatel a kapelník M83 (který rozděluje svůj čas mezi Los Angeles a Francii)začal své dny pozpátku, večer stoupal a začal svůj den procházkou po opuštěném letovisku.
Gonzalez v roce 2018 odešel do Francie, aby unikl tlakům své kariéry jako M83. Po komerčním a kritickém zklamání z gonzalezova vydání 2016—Junk-a jeho následném turné potřeboval kapelník přestávku, aby mohl zjistit, co přesně bude pro M83 dál. To se ukázalo být Digital Shades Vol. 2, navazující na poměrně ambientní a texturní vydání 2007. Gonzalez se přestěhoval z nutnosti, protože po Junk a jeho turné, cítil se prázdný, trochu zlomený, a rozčarovaný komerčními aspekty hudby. V jeho očích, DSVII je podnik bez sázek, reset pro umělce, který se snaží znovu objevit, proč rád dělá hudbu, tak jako tak.
„Práce na digitálních odstínech je vždy způsob, jak se očistit,“ vysvětlil Gonzalez VICE. „Právě jsem dokončoval velké turné pro Junk, hodně práce pro Cirque du Soleil a potřeboval jsem něco udělat pro sebe. Potřeboval jsem být trochu sobecký.“
album bylo uvolnění pro Gonzalez, a výsledky na DSVII a jeho doprovodné filmu jsou ohromující. Je to nádherný záznam, pokrývkou v bujné syntezátory M83 je známý pro, ale divadlo jsou odstraněny, a to, co je vlevo je okno do toho, co inspiruje a ovlivňuje umělce. Pulzující cembalo a strašidelný sbor na „Peklo Jezdci“ připomeňme si, epické a odvážné skóre velký rozpočet 80. let kino, zatímco láska-unavený klavír a téměř-sacharin harmonizující syntezátor, na „Ach Ano, ty Jsi Tam, každý den,“ jsou stejné díly infomercial a krvácení-srdce balada.
Gonzalez strávil léto 2018 psaním každou noc po dobu tří měsíců, než demoedoval následující skladby s členem kapely M83 Joe Berry. Strávil následujících několik měsíců ve studiu, dokončení DSVII v low-tlak prostředí, druhu, místa, která inspirovala Gonzalez cítit pohodlně dost, aby začít pracovat na jeho další M83 popové album. V Září 20, DSVII je tichý okamžik v hlasité diskografii M83, ale jednou za čas jsou tyto přestávky nezbytné. Festivalové pódia a zájezdové autobusy mohou počkat. Mluvili jsme s Gonzalezem o tom, proč je toto album pro M83 novým základem a návratem ke kořenům.
VICE: ‚Vol. 1 ‚ je v původním vydání Digital Shades, ale byl plán vždy natočit pokračování?
Anthony Gonzalez: Ten první, abych byl upřímný, bylo album, které jsem udělal jednoduše splnit nahrávací smlouvu. Asi jsem trochu podváděl. Život je opravdu těžký pro všechny-umělce, kdokoli, opravdu. Je tu spousta konkurence a musíte se probojovat džunglí. Každý den je stále více vydání – totéž pro kino, také. Je opravdu těžké existovat jako umělec.
místo toho, abych se snažil existovat s řádným albem, dělat propagaci a turné, chtěl jsem s tímto albem prostě neexistovat. Chtěl jsem udělat něco divného a podivného, že se to asi nikomu nebude líbit . Chtěl jsem jen natočit album a nevyrovnat se s tlakem odpovídat na příliš mnoho otázek v rozhovorech, dělat propagační akce, dělat fotografie, to všechno. Jen jsem chtěl udělat něco jednoduchého, co přišlo z mého srdce, které se možná dotkne některých lidí. Nechtěl jsem tlak na vydání popového alba.
je To skoro jako nechci dál soutěžit. Je mi 39 let. Být hudebníkem se stává opravdu, opravdu obtížné. Lidé už alba opravdu nekupují. Mnoho umělců právě uvolňuje nezadaní protože je to jednoduchý způsob, jak obejít věci. Už nechci hrát hru-alespoň ještě ne.
možná budu, až vydám další pořádné album, ale v dnešní době chci, aby lidé zapomněli na mě a můj předchozí úspěch-Pospěšte si, sníme a “ Midnight City.“Stále mám ambici vydat opravdu dobré album, které vezme lidi na cestu. Myslím, že to je to, co jsem tady udělal.
to je ošemetná část. Snažím se resetovat očekávání a přitom stále spolupracovat se svým publikem.
Ano! Jsem tak unavený z očekávání. Opravdu jsem měl těžké časy s haraburdí. Myslím, že to nesplnilo očekávání mých fanoušků, a možná se mýlím, ale takhle jsem se cítil. Nechci na sebe svou hudbou příliš tlačit. Když jsem začínal, bylo mi potěšením. Vždycky jsem chodil do studia s úsměvem na tváři. Pokud tomu tak už není, nechci dál bojovat o úspěch.
můžete mluvit trochu o doprovodném filmu? Vaše hudba je vždy filmová,ale co toto album zejména propůjčuje filmový zážitek?
toto album je plné prachu. Chtěl jsem, aby to znělo staré, rozbité a nedokonalé. Potřeboval jsem nějaký vizuální odkaz, abych šel spolu se starými věcmi, které jsem cítil. Bertrand Mandico je režisér, který mě opravdu fascinuje. On a můj bratr jsou dva umělci ve Francii, kteří se snaží lidem navrhnout jiné Kino. Líbí se mi, že riskují.
tak, beru spoustu rizik, v uvolnění tohoto alba. Žádná popová písnička, žádný singl. Bylo pro mě důležité najít správné alter ego pro práci na vizuálech. Bertrand byl dokonalý, miluje rizika. Je opravdu underground, ale má velké nápady. Jeho estetika je velmi čistá a mystická. Dokázal vyprávět opravdu zvláštní příběh s představami, které se do naší moderní společnosti opravdu nehodí, což miluji.
zobrazujete DSVI a DSVII jako samostatnou část vaší Diskografie. Čím se liší od ostatních vašich alb a jak s nimi stále spolupracujete pod přezdívkou M83?
jsou odlišné, protože je menší tlak. Když vydávám album A Chystám se na turné, chci být schopen přimět lidi, aby tancovali a pohybovali se. Hrajeme hodně festivalů, protože to k tomu patří. Chci, aby lidé cítili tu velkou víkendovou párty, když slyší mou hudbu. To nebude případ digitálních odstínů. Je to mnohem sobečtější album. Je to skoro jiný katalog.
ale s tímto byl jiný rozměr. Byly tam větší ambice. Opravdu jsem se chtěl potěšit. Vím, že tím, že se budu potěšit, budu moci potěšit některé své fanoušky.
může také oslovit více vašich fanoušků před „půlnočním městem“.
myslím, že ano. Ale je to všechno fantastické. Když hrajeme na festivalech a jdeme do „Midnight City“, dav reaguje pokaždé. Je to opravdu fantastické. Považuji se za velké štěstí, že se mi podařilo natočit tak úspěšné album s několika velmi velkými písněmi. Je to fantastické a jsem velmi, velmi vděčný, ale také nechci, aby si lidé mysleli, že je to jediná věc, ve které jsem dobrý. Vytvoření „Midnight City“ bylo fantastickým a obohacujícím zážitkem. Také jsem vydělal opravdu dobré peníze. Umožnilo mi to pracovat na více podzemních projektech. Ale také chci, aby lidé trochu zapomněli na „Midnight City“, také. Nechci, aby lidé čekali další. Na to nejsem připravená. „Midnight City“ byla zasraná nehoda. Je to štěstí.
věděli jste, když jste udělal „Midnight City“, že by přinejmenším být něco jiného pro vás?
bylo opravdu těžké předvídat. Věděl jsem, že je to dobrá písnička, ale o hodně předčila naše očekávání. Měli jsme z toho alba obecně pocit. Věděli jsme, že je to dobré album, upřímně. Dali jsme do toho hodně úsilí. Ale to není nic jiného než Junk, který nebyl úspěšný. To je hra, kterou musíte hrát, když děláte alba. Někdy vydáte hudbu ve správný čas a máte štěstí. Jindy ne. To je fér. Pro toto album, nechtěl jsem se starat o to, abych byl úspěšný, myslím.
vzhledem k tomu, že vaše poslední řádné album nebylo příliš dobře přijato, svědí vás vůbec, abyste se znovu ukázali jako popový skladatel?
v současné době pracuji na novém albu, které mě vezme na turné. Už je to v pokročilém stádiu a doufám, že ho brzy uvolníme. Ale pořád se chystám vydat popová alba. Nechci, aby si lidé mysleli, že jsem na to příliš starý . Ne, stále chci hrát živě, stále chci dát lidem emoce a přimět je k tanci. Pořád chci něco cítit na jevišti. Takže je to v kalendáři.
a co proces jste nejšťastnější teď, když jste dokončili DSVII?
existuje mnoho smíšených pocitů. Svým způsobem mám pocit, že mladá generace (včetně mě) vždy tráví čas na sociálních médiích. Nyní je vše přístupné. Každý den vychází 10 nových alb! Je opravdu těžké držet krok. Zapomínáme na úžasné písně po celou dobu. Pro mě, psaní tohoto alba po dobu tří měsíců, naplňoval jsem se starým uměním, které stále miluji. Bál jsem se zapomenout na minulost, strach z stárnutí, a toto album bylo pro mě způsob, jak se znovu spojit se staršími umělci a více vintage zvuky. Lidé opravdu experimentovali a inovovali.
každý teď zní stejně, každý hledá stejný zvuk. Všichni používají stejné nástroje a já tím pohrdám. I když v dnešní době existují úžasní umělci, ztrácejí se v masách častěji než ne. Připadá mi to docela smutné a děsivé, takže místo toho, abych byl otevřený budoucnosti, rád jsem otevřený minulosti.
jak se tedy stále pohybujete vpřed?
prostě to dělám. Živím se starými věcmi, ale nějak zůstávám aktuální a moderní. U tohoto alba to nemusí být zřejmé, ale možná to bude s dalším. Nechci znít jako starý chlap, který je naštvaný na společnost, ale jsem trochu. Myslím, že se to mění trochu rychle a je to nefér. Umělecký svět je přelidněný.
ale také si myslím, že je skvělé, že máte přístup ke všemu. Jen bych si přál, abychom byli někdy trochu méně sobečtí a snažili se v naší propagaci používat méně věcí, s Instagram a tím vším. Je důležité si uvědomit, že tam byli umělci, kteří dělali skvělé věci a my jim musíme vzdát hold.