s cílem posoudit celkovou léčbou vyvolané dlouhodobou nemocnost po vysoké dávce adriamycin-based chemoterapie +/- radioterapie, klinicky signifikantní toxicita byla studována v přeživší po léčbě pokročilých zárodečných buněk rakoviny, kteří dostávali adriamycin-obsahující chemoterapie před cisplatinou, stal se dostupný v Norsku. Většina pacientů byla také ozářena. Studie se skládá ze 47 pacientů s pokročilým zárodečných buněk rakovinou, kteří přežili po dobu nejméně 5 let po chemoterapii obsahující adriamycin (VACAM: vinkristin, adriamycin, cyklofosfamid, aktinomycin-D a medroxyprogesteron acetát) jako součást jejich primární systémová léčba (do roku 1978), nebo jako udržovací chemoterapie po počáteční na bázi cisplatiny cytotoxické léčby (po roce 1978). Třicet dva pacientů také podstoupilo radioterapii. Medián sledování byl 12,3 roku. Čtyřicet jedna příhod pozdní toxicity bylo zaznamenáno u 25 pacientů, 37 z nich bylo pozorováno po kombinované radioterapii a chemoterapii. Nejčastějšími pozdními nežádoucími účinky byly kardiotoxicita, gastrointestinální toxicita a neurologické poruchy pozorované u 7, 12 a 8 pacientů. Tři pacienti, kteří byli ozařováni do srdeční oblasti, zemřeli na srdeční selhání. Sekundární pevný rakovina vyvinula u 7 pacientů po sledování s mediánem 10,5 let (relativní riziko 4.8, 95% interval spolehlivosti 1,9 až 9.9). V historické perspektivě vysoké dávky adriamycin-obsahující kombinaci chemoterapie, pokud se použije s cyklofosfamidem a/nebo radioterapii, může být občas léčebný u vybraných pacientů s pokročilým zárodečné buňky nádorů, ale vede k nepřijatelně vysoký výskyt závažné kardiální, gastrointestinální a neurologické pozdní nežádoucí účinky. Tato následná studie zdůrazňuje, že takové léčbě je třeba se vyhnout v léčebně zamýšlené léčbě pacientů s nádorovým onemocněním, a zdůrazňuje potřebu dlouhodobých následných studií u přežívajících pacientů s nádorovým onemocněním.