ukrajinský jazyk je Východní Slovanský jazyk, kterým mluví 30 milionů lidí na Ukrajině a ve Východní Evropě. Tento výukový program napsal Ivan Karmin.
Základní Informace
infinitiv slovesa končí na –ти (робити, жити) na rozdíl od ruštiny –ть (делать, жить).
ukrajinština používá azbuku s 33 písmeny. Unikátní písmena jsou ї, є, ґ.
ukrajinština má vokativní případ, e.g.,, – -!! Petre, jdy-ne sjudy! (Petere, pojď sem!)- ale Petro v nominaci.
Україно моя мила. Ukrajino moja myla. (My fair Ukrajina.)- ale Ukrajina.
je důležité, aby všechna písmena byla vyslovována přesně tak, jak jsou napsána.
další rozdíl s ruštinou spočívá v takových ukrajinských slovech jako voroh (znamená nepřítel), polon (uvěznění války), holova (hlava, režisér). V ruštině jsou krátké vrag, plen, glava kvůli bulharské tradici. Když se v 11-12 století bulharské náboženské texty psané na Starém bulharském jazyce udělal jejich cestu do ruské země odnesli mnoho nových slov a vliv na jazyk.
ukrajinština je po dlouhou dobu jazykem vesnice (selo). V roce 1654 se Ukrajina připojila k Moskevskému carstvu. Od té doby a až do Sovětské vlády ruská vláda vydala sotva 20 zákony, aby zakázala používání ukrajinského jazyka ve školách, divadla, obchody. Vydávání knih v ukrajinštině bylo také zakázáno. Zatímco ruština vzkvétala a stala se bohatší a modernější, ukrajinština zůstala chudým příbuzným. Stejná politika byla zastoupena vůči Bělorusku. To bylo vytvořeno k vytvoření jednoho východoslovanského národa s jedním jazykem a jednou identitou. Pozice ukrajinského jazyka byla mizerná. Taras Ševčenko (Тарас Шевченко) byl vynikající ukrajinský básník 19. století, kteří se stavěli proti koloniální režim a udělal spoustu práce pro standardizaci jazyka. Nicméně, Kotlarevsky založil základ moderního ukrajinského.
když v roce 1991 Ukrajina vyhlásila nezávislost ukrajinština byla vyhlášena jazykem státu.
ukrajinština je velmi melodická a krásná. Proto se často nazývá solovjina mova (jazyk slavíků).
nesnažím se vás naučit všechny ukrajinské, ale možná tato malá práce zažehne váš zájem a pohne vás, abyste se i nadále učili tento nádherný jazyk.
THE LANGUAGE
Russian alphabet Ukrajinská abeceda
A |
a |
car |
A |
i |
doing, kontrola těsnosti |
T |
t |
tender |
B |
b |
book |
D |
ji |
yield |
У |
u |
náladu |
В |
v |
révy |
Й |
j |
ano, vyslanec |
Ф |
f |
fake |
Г |
g |
h |
К |
k |
auto |
Х |
h |
jako Skotský loch nebo německy Bach |
Ґ |
g |
jít |
Л |
l |
láska |
Ц |
ts |
jeho |
Д |
d |
kopat |
М |
m |
mléko |
Ч |
ch |
čipy |
Е |
e |
pet |
Н |
n |
nos |
Ш |
sh |
loď |
Je |
je |
ano |
О |
o |
jen o |
Щ |
shch |
čerstvý sýr |
Ж |
zh |
azure |
П |
p |
pierce |
Ь |
‚ |
měkký znak |
З |
z |
zip |
Р |
r |
válcované/trylkoval |
Ю |
ju |
vám, krása |
И |
y |
trochu |
С |
s |
tak |
Я |
ja |
yankee |
‚ |
| |
tvrdé znamení |
názvy měsíců jsou Slovanského původu, ne Roman, jak v ruské, tj.
January |
Leden |
|
February |
Únor |
|
March |
Březen |
|
April |
Duben |
|
May |
Květen |
|
June |
Červen |
|
July |
Липень |
|
August |
Серпень |
|
September |
Вересень |
|
October |
Dnů |
|
November |
Defoliace |
|
December |
Prosinec |
Words:
Země — země —
Earth, Land, Soil
Vítr — viter — wind
Oheň — vogon‘ — fire
Voda — voda — water
Člověk — ljudyna — a human-being
Člověk — cholovik — a male, a husband
Žena — zhinka — a woman
Žena — zhinochka — diminutive-affectionate for a woman
Chlap — chlopets‘ — a boy
Holka — divchyna — a girl
Syn — syn — a son
Dcera — don ‚ka — a daughter
Slunce — sontse — sun
Hvězda, Hvězda — zirka, zori — a star, stars
Měsíc — misjats‘ — moon, a month
Mraky — chmary — zataženo
Nebe — helena — sky
Řeka — a river
Chléb — bread
Mléko — milk
Cukr — sugar
Moučníky — a cookie
Pivo — beer
Rodina — a family
Отчизна — Vitchyzna — Motherland
Přátelství — friendship
Nepřátelství — hostility
Tento, tato, toto, tito — this (m, f, n, pl)
Ten, ta, to, ti — that (m, f, n, pl)
Adjectives
Dobrý — good, kind
Špatné — bad
Nádherný — kouzelný
Hrozný — terrible
Zajímavý — interesting
Vzdálený — far
Blízký — near
Sladké — sweat
Bitter — bitter
Opojná — intoxicating
Bílá-white
Červená — red
Černá — black
Žlutá — yellow
Modrá — blue
Zelená — zelená
Numerals
Jeden — odyn — 1
Dva — dva — 2
Tři — try — 3
Čtyři — chotyry — 4
Pět — p| jat‘ — 5
Šest — shist‘ — 6
Sedm — sim — 7
Osm — visim — 8
Devět — dev|jat‘ — 9
Deset — desjat‘ — 10
Одинадцять — odynadtsjat‘ — 11
Дванадцять — dvanadtsjat‘ — 12
Тринадцять — trynadtsjat‘ — 13
Чотирнадцять — chotyrnadtsjat‘ — 14
Двадцять — dvadtsjat‘ — 20
Двадцять jeden — 21
Двадцять tři… — 23
Тридцять — trydtsjat‘ — 30
Čtyřicet — sorok — 40
П’ятдесят — pjatdesjat — 50
Шістдесят — 60
Sedmdesát — 70
Sto — 100
year 1984 — tisíc devět set osmdesát čtvrtý rok
DAYS OF the WEEK
Pondělí Monday
Úterý Tuesday
Středa Wednesday
Čtvrtek Thursday
Pátek Friday
Sobota Saturday
Neděle Sunday
Verbs
Psát to write
Popřít to členů tohoto protestu
Fungovat to work
Vytvořit to create
Hrát to play (both a game or an instrument)
Chodit to walk
Lovit to hunt
Hledat to look for
Dostat to gain
Komunikovat to communicate
milování to make love
Zničit to zničit
Splnit to meet
Stavět to build
být Schopen to be able to
CASES
There are seven cases in Ukrainian: Nominative, Genitive, Dative, Accusative, Instrumental, Locative, and Vocative.
N. HTO, shho? hod-time, masculine
g. koho, chogo? hod / y
d. komu, Chom? hod / y
a. koho, shho? hodina
i. Kim, Chim? hod / ohm
L. na komu, na Chomu? hod / i
N. HTO, shho? WOL / i – freedom, feminine
g. koho, chogo? vola / i
d. komu, chomovi? vola / i
a. koho, Sho? WOL / Yu
i. Kim, Chim? WOL / ní
L. na koho, Na Chom? na vola / i
N. HTO, shho? Svatý / o – a holiday, neuter
g. koho, chogo? Svatý / á
d. komu, chomovi? Svatý / y
a. koho, shho? Svatý / o
i. Kim, Chim? Svatý / ohm
L. na komu, na Chomu? na svatý|ukrajiny
Verb conjugation
1) Chita|ti – to read:
Singular |
Plural |
|
1st person |
chita|yu |
chita|ємо |
2nd person |
chita|еш |
chita|, abyste získali |
3rd person |
chita|tam |
chita|ly |
Other verbs that are conjugated like that: umět, myslet, stavět, pracovat, snít, potkávat, milovat, hrát
2) psát / psát:
Singulární |
Množné číslo |
|
1 osoba |
пиш|у |
пиш|емо |
2. osoba |
пиш|еш |
пиш|ете |
3. osoba |
пиш|е |
пиш|уть |
3) Бач|ити – vidět:
Singulární |
Množné číslo |
|
1 osoba |
бач|у |
бач|имо |
2. osoba |
бач|иш |
бач|ите |
3. osoba |
бач|ить |
бач|уть |
Další slovesa, která se časují jako že: ходити (ale 1. osoba sing. chodím 3rd person pl. chodí)
Sid / go – to sit:
Singulární |
Množné číslo |
|
1 osoba |
сиджу |
сид|имо |
2. osoba |
сид|иш |
сид|ите |
3. osoba |
сид|ить |
сид|ять |
4) Пити – k pití:
Singular |
Plural |
|
1st person |
pít |
pijeme |
2nd person |
пьешь |
pít |
3rd person |
pije |
pijí |
5) Existuje – to eat:
Singular |
Plural |
|
1st person |
jim |
jíme |
2nd person |
jíst |
jíst |
3rd person |
jí |
jíst |
PHRASES
Examples of Czech sentences:
vítejte, milí hosté!
Welcome, dear guests
Dobrý den, vážený kolega
Good day, uznávaný colleague
prosím, pomozte mi v tomto
Please, help me with this
vidím, že to nebude těžké udělat
I see that this will be not difficult to do
myslíme si, že situace zašla extrémně daleko
We think that the situation has come way too far
dobrou noc, sladké sny!
Good night, sweat dreams
Jsem rád pít kávu se smetanou
I like to drink coffee with cream. Káva-coffee, f.
Děti – to je budoucnost
Children are the future
studuji anglický jazyk
I study English language. Budu studovat angličtinu. Studoval jsem ~ / I have learnt English.
Завтра ми з подругою йдемо в кіно
Zítra jsme s přítelkyni jít do kina (Moje přítelkyně a já jsme šli do kina, zítra)
Вона дуже вродлива дівчина
Ona je velmi krásná dívka. Možná jste si již všimli, že v ukrajinštině nejsou ve větách žádné články „am/is/are“. Vzhledem k přítomnosti pohlaví, případů, deklinací a konjugací není potřeba.
Тієї ж ночі
tu noc jsme odtamtud utekli. Zde je třeba zdůraznit „přesně tu noc“. Звідти-odtamtud, звідси – odtud.
Я не їстиму цього
tohle nebudu jíst. Všimněte si, že v ukrajinštině může být budoucí čas slovesa tvořen přidáním-ме –му-мусь –мемо. „Я не буду їсти цього“ je také možné.